Prohrané krajské a senátní volby znamenaly pro ODS jediné –
musely přijít opravdové změny, žádná kosmetika. Změny ve složení vlády, ve
způsobu její práce, jejího řízení a její komunikace s veřejností. Obdobné
změny čekaly i na stranu jako takovou. Po těchto změnách se vláda (i strana)
mohla pokusit získat na svou stranu veřejné mínění nebo alespoň zmenšit náskok,
který získala opozice. Situace přímo po volbách nevypadala nadějně pro jednoho
člověka – premiéra Topolánka.
Žádné změny, špatné změny!
První šanci připravily samotné prohrané volby v podobě
vyjednávání krajských koalic. Myslím si, že zde měla ODS postupovat jednoznačně
– odejít do opozice ve všech krajích a neřešit, co všechno by ta či ona
organizace mohla ze svého programu vyškrtnout. Přistoupit pak v některých
krajích na rušení poplatků, symbol své porážky, to je jako by se
občanští demokraté ve volbách porazili sami. Prohrát lze. Prohrát a ohnout se do
hlubokého předklonu, to nelze. Bohužel, někde to ODS udělala.
Další změny sliboval kongres občanských demokratů. Předseda
strany Topolánek svou pozici uhájil, přičemž tuto ne-změnu považuji za správný
krok (viz můj minulý příspěvek). Primátor Bém nevystoupil s žádnou ideou,
žádným programem, jak stranu vyvézt z mizerné situace a pochybuji, že by lidé
zabrali na jeho populární obličej (byť pravda, mnohdy více nepotřebují). Na
postech místopředsedů k výrazným změnám také nedošlo, což považuji za
chybu. Do vedení se nedostali lidé, kteří úspěšně vedli kraje
a mohli své zkušenosti dále uplatnit. Strana tak přišla o celé jedno „patro"
komunálních politiků, kteří dobře vědí, jak dělat svou práci, a zároveň dobře
vědí, v čem má strana rezervy a co je třeba změnit. Za malou tragédii
považuji setrvání pana Bendla, jako kladeňák to nepíšu rád, mezi místopředsedy.
Viděl jsem jeho vystoupení v Otázkách Václava Moravce s (tehdy ještě budoucím)
hejtmanem Rathem a bylo to žalostné. Uznávám, že Rath je těžký soupeř v
„diskuzi", ovšem Bendl nebyl schopen oponovat v ničem, ani v náznaku.
Aťsi je pak politik schopný jakkoli, ve vedení strany by být neměl, tam musí
být lidé, kteří si dokáží politiku svou i strany obhájit.
ODS sice přiznala chybu v komunikaci vlády s
veřejností, ale zdá se, že zůstalo jen u tohoto přiznání, jako by již více nebylo
třeba. I když nechci být nespravedlivý, v mediálních produktech nyní
zrovna neležím, tudíž by nebylo fér, abych toto posuzoval.
'Škalutata hejbejte se' s překvapením
Média a možná i veřejnost hodně čekala od personálních změn
ve vládě. Celkem „zajímavě", kromě jiných, se mohlo rýsovat „přesazení"
ministra Čunka na kulturu a dosazení bývalého hejtmana Juránka na jeho místo. Vládu
by opustil nevýrazný a ve stínu „blobu" trochu nešťastný ministr Jehlička,
Čunek by byl uklizen na méně výrazné místo, kde by navíc jako předseda strany
mohl sjednat to, co Jehlička nedokázal – dohodu o vyrovnání s církvemi. A
ve vládě by přibyl oblíbený a z řízení kraje zběhlý člověk. Nikoli
ideální, ale dobrá rošáda to být mohla…
KDU-ČSL už dávno není klidnou silou, naopak umí
překvapit. Například když její tehdejší předseda Kalousek začal vyjednávat o
bytí ve vládě s komunisty, což zavánělo politickou sebevraždou. Nyní
přišel další šok – současný předseda Čunek by chtěl z vlády odvolat právě
Kalouska, toho času ministra financí. Podrobnosti asi netřeba rozepisovat. Jak
to všechno dopadne, není zdaleka jisté, a právě to mne zajímá.
Kromě toho, že je z Čunka vidět naprosto průhledná a
zoufalá snaha udržet se ve vládě na své pozici, by asi bylo šílené (nebo směšné
– někdy se to špatně rozlišuje) odvolat ministra, který, mohu-li soudit, má
velmi dobrou reputaci, ať si pod tím čtenář představí cokoli. To je věc, která
by se v této vládě měla vyvažovat zlatem! Tato snaha však Topolánkovi
nedává příliš mnoho možností. Jak bude postupovat? V tomto si rád zahraju na proroka.
Padne vláda, nepadne vláda…
Topolánek může nechat Kalouska samotného, aby odešel.
Strážce státní pokladny se tímto úmyslem netají v případě, že by jeho
odpůrci ve straně zvítězili. Kalousek vystupuje klidně, mluví rozumně, tedy se
nedá čekat, že by začal tropit scény jako jeho předchůdce Tlustý. Volné místo
by obsadil ekonom Sedláček, o němž nepochybuji, že by bylo dobrý ministr.
Topolánek by mohl provést další výměny a tvářit se spokojeně, že splnil slib.
Domnívám se však, že kvůli svému vystoupení ve vládě, nebo alespoň na svém
místě, nemůže zůstat jeden muž – Čunek. Pokud ano, bude to důkaz Topolánkovy
slabosti a nemouhocnosti celé vlády domluvit se na zásadních věcech. Bude to jasný
signál, že teď už jde o jedno – zuby nehty se udržet. Ne pro vlast, ne pro ideje,
ne pro radar, reformy… ale pro to být u moci.
Myslím si, že tohle Topolánek ví. Tedy nebude moc ustoupit a
dokonce si myslím, že ani nebude chtít ustoupit. Možná mu bude příjemnější
vládu ztratit v boji s Čunkem, než v boji Paroubkem. Pak už jen
záleží, jak se zachovají lidovci. Ustoupí Čunek? Nebo vyžene spor do možnosti,
že položí vládu? Čímž si místo ve vládě neudrží tak jako tak. (Nebo už ví, že
bude mít lepší? Vždyť to by byla stejná hra, kterou hrál Kalousek – bez komunistů
to v současnosti nejde.) Pokud neustoupí ani jeden, výsledek je jasný,
vláda padne. Otázka je, nakolik to oba dva nechtějí, důvodů odpískat koaliční
projekt by měli oba dost.
Jedno řešení mě však napadá. KDU-ČSL, jak se stává jejím
zvykem, opět překvapí – nepostaví se za Čunka (což se o víkend předpokládá),
ale za Kalouska. Vláda bude obměněna a Čunek pomalu zmizí
v propadlišti dějin. Anebo ne? Zajdou křesťanští demokraté daleko, vláda
padne a ať už příští volby dopadnou jakkoli, opět budou mít jednu jistotu –
půjdou do vlády? Čunek si, vzpomeňte, před dvěma lety s Paroubkem docela
notoval. Ale ti komunisti v tom nehrají…
Inu, zapeklitá situace. Jako diváka mě její řešení zajímá.
Jako vlastence možná i děsí.
Douška z nedávné historie
Jedna souvislost na závěr, gratuluji všem, kteří dočetli až
sem. Dodnes jsem pořádně nepochopil, proč onehdá začal Kalousek vyjednávat o
možnosti bytí ve vládě s komunisty. A ačkoli jsou hrátky s „kdyby" ošidné,
říkám si jedno – kdyby toho nebylo, mohla mít dneska KDU-ČSL docela rozumného
předsedu, vláda by od začátku netáhla obrovský balvan Čunkovy kauzy a… všechno
mohlo být trochu jinak… pravda, možná by se to zvrtlo někde jinde.