Komentáře: To nejcennější, co máme…

Od: Anonym

Anonym — Tue, 26 Jan 2021 06:14:25 +0000

Od: xiha

xiha — Wed, 03 Feb 2010 04:05:42 +0000

Proč odsuzovat lepší život?
Mám tam mnoho pravopisných chybm, za které se omlouvám, nicméně, chtěla jse jenom říci, že pokud někdo prokazatelně není schopen žít ve společnosti, aniž by ji způsoboval tyto škody, potom je lepší pro tohoto jedince trest smrti. Vycházím i ze svého osobního pocitu, kdy svoboda je pro mě to nejcennější v životě. A takto to vnímám u osob „nemocných“, které by vesele vraždily dále, jako nejpodstatnější – nač jim svobodu brát, když jim ji mohu dát.
A tak – ačkoliv je to neuvěřitelné, tak vnímám trest smrti – je to dar osvobození.

A pokud někdo nevěří na posmrtný život? – To je jeho věc.

Od: xiha

xiha — Tue, 02 Feb 2010 23:53:29 +0000

pro Alíka:
I já jsem ráda, že nejsem sama, nicméně – vykradači vozů, kdo to jsou? Obvykle feťáci, co by vedlo feťáky, pokud by se měla vozidla více sledovat? K počtu krádežím v soukromých objektech, bytech a větší agresivitě. Nebuďme naivní v tom, že rozložení bezpečnostních sil a opatření jsou tak náhodná.

Od: Alík Průšů

Alík Průšů — Tue, 02 Feb 2010 23:32:47 +0000

ad xiha
🙂 Též jsem rád, že nejsem ve svých názorech sám. Příběhy, které popisujete, či jejich útržky (to není výzva k zevrubnějšímu popisu 😉 ), to je strašné.

Jen možná s jedním bych byl opatrný – s tím přepočítáváním na peníze. Já tomu rozumím, zvláště v situaci naší republiky, kdy se téměř všude peníze nedostávají. Ovšem, myslím, že některé hodnoty nelze penězmi měřit. Ono by se pak naopak mohlo říct – a proč trestáme někoho, kdo vykradl pár aut. Vždyť škoda je to za pár tisíc, teď ti policisté, co na něj byli nasazeni, soudy, co se tím zabývaly, případně věznice… to se nevyplatí, to je lepší to nechat být… Myslím, že v ostatní argumentaci si v zásadě rozumíme.

Od: xiha

xiha — Tue, 02 Feb 2010 23:24:46 +0000

Pro Petru,
i já jsem kdysi prožívala míjela milující stránku se všemi a bohudík, asi věkem a zkušenotmi mě napadají myšlenky jiných rozměrů. Nechcete mi tvrdit, že pokud bude vaše dítě podobným způsobem zprovozeno ze světa, potom si budete přát, aby pachatel byl v dobrých rukách, pravidelně docházel na terapie, psal vám dopisy, jak se mu daří, apod..
Opravdu je to velice naivní, veobjímající.
Koho chcete soudit za špatné geny? Co s tím chcete udělat? Takže budeme živit potencionální vrahy kvůli špatné genetice, či výchově.
Samoživitelé mají kolikrát děti v dětských domovech jenom proto, že nemají na byt pro rodinu a její obživu, ale jsme grandi a tak si budeme raději hýčkat nenapravitelné kriminálníky. Nevím, co k tomu dále napsat. Je to zbytečné. Nic nezměním. Je to tristní.

Od: xiha

xiha — Tue, 02 Feb 2010 23:05:12 +0000

Těší mě, že naštváváme oba,
A Alíku,
jsem ženská bláznivá, ale pokud u veřejného soudu popisují rodiče, jak se snažili usmrtit dítě dávkou vzduchu do žíly, a že to dítě přišlo k mámě a říkalo jí, aby se nebála, že jí neumře a ona ho bodla nožem…
Zní to, jak z horroru, ale ten přímý přenos jsem viděla. Rodička se málem sesypala sama nad sebou když to líčila s detaily.
A řekněte mi: ve 40ti letech a na doživotí, co to znamená?
Pro společnost je to x * 70.000,-/rok.

Od: xiha

xiha — Tue, 02 Feb 2010 22:58:40 +0000

Jsem ráda za alespoň jeden soulad
Byla jsem připravena oponovat větou, že nejsem politik, tak se nemám za co skrývat. Ale Váš názor koresponduje v podstatě s mým. Ani já se nedomnívám, že podobní lidé jsou veskrze zlí – proto ta myšlenka šelmy v kleci, nicméně, převýchova je nereálná, zlo napáchané strašné, a humánní je – UTRATIT. Jinak to nazvat nelze.
Pro babzu: znám velmi dobře případ naprostého asociála – dívky. Ano – tady byl patrně špatný hormon.
Předpokládám, že vy to v rodině nemáte, tak si to raději ani nepředstavujte. A nelitujte. To nejde napravit. A to nikoho nezabila.

Od: Alík Průšů

Alík Průšů — Mon, 01 Feb 2010 13:49:16 +0000

ad Petra
Samozřejmě, že žádný trest nevrátí poškozeným to, co jim vzal vrah. Ale o to přece v tomto případě neběží. Nejde o zadostiučinění, jde o trest, jde o výstrahu, že zabít je opravdu zlé, a jde o to ukázat, že život člověka je opravdu hodnocen jako ta největší hodnota, jejíž zmaření bude také tak potrestáno.

A s těmi emocemi, původně jsem chtěl psát, že já tu uvažuji s chladnou hlavou, nejde o emoce, nyní však píšu – aťsi. Jsou snad emoce vůči vrahovi špatné? Máme mít výčitky, pokud mu nepřejeme nic dobrého? Samozřejmě záleží na založení člověka a jeho světonázoru, já však na tom nic hrozivého nevidím.

Že lze každé normy zneužít, to je pravda, ale také jsem psal, že to je důvod, proč ačkoli obecně s tímto trestem souhlasím, nejsem pro jeho zavedení. Nemusíme sahat po příkladu nacismu, nemusí jít o zneužití, ta hrozba omylu je zkrátka příliš velká.

Na druhou stranu, kdyby nacismus trest smrti neměl, jistě by si ho sám zavedl. Ostatně nevím, jestli to tak i nebylo.

Od: Petra

Petra — Mon, 01 Feb 2010 12:42:14 +0000

naděje a pranýř
vrah je na pranýři. Dá se udělat výmaz z trestního rejstříku – nevím proč – asi aby při mírných přečinech člověk dál na tom pranýři nebyl. Nevím jak je to u zabití nebo vraždy (asi to nejde – ale to bych si musela zjišťovat). RV mi asi chtěl připomenout, že každá věc má dvojí rovinu. Já tomu rozumím, že takto by vrah byl čistý a mohl by začít jak píšete s nadějí na dobrý život. Stačí aby se odstěhoval a začal znovu. Tam, kde ho nikdo nezná. Ale pán co psal ten článek taky zdůrazňuje zpřísnění pravidel. Totiž žádný trest přece nevrátí poškozeným to co jim vrah vzal. Ani trest smrti. Představa, že trest smrti jaksi vyrovná utrpení pozůstalých a ztrátu života, mi přijde taková zacloněná emocemi, a přitom fakticky to žádné zadostiučinění není. A s těmi normami bych byla opatrná. V každé době se můžou ty normy nějak posunout a mohou být zneužity (nacismus třeba; ve jménu spravedlnosti a ochrany státního zájmu byli popravováni lidi z vykonstruovaných procesů… příkladů se najde…)

Od: Alík Průšů

Alík Průšů — Sat, 30 Jan 2010 16:34:51 +0000

ad Petra a RV
ad Petra: Asi záleží, jak jsme kdo založen. Já na svém životě například dost lpím (v žádný další nevěřím), jsem velký optimista a naděje pro mne znamená hodně. Naděje se sice vyplnit nemusí, ale zkrátka je to naděje, částečně útěcha. Tedy příliš na to, co si v mých očích zaslouží vrah.

ad RV: Skvěle napsaný názor, naprosto s ním souhlasím (byť ho nechápu jako potrvzení názoru mého, on tam řeší něco trochu jiného).